Marek 7:14-24

¹⁴ I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte. ¹⁵ Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka. ¹⁶ Má-li kdo uši k slyšení, slyš. ¹⁷ A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství. ¹⁸ I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti? ¹⁹ Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy. ²⁰ Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka. ²¹ Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy, ²² Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství. ²³ Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka. ²⁴ A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.

Galatským 6:2-10

² Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův. ³ Nebo zdá-li se komu, že by něco byl, nic nejsa, takového vlastní mysl jeho svodí. ⁴ Ale díla svého zkus jeden každý, a takť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném. ⁵ Neb jeden každý své břímě ponese. ⁶ Sdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu Páně, s tím, od kohož naučení béře, vším svým statkem. ⁷ Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti. ⁸ A kdož rozsívá tělu svému, z těla žíti bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný. ⁹ Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce. ¹⁰ A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, a zvláště nejvíce pak domácím víry