Lukáš 21:37-22:8

³⁷ I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. ³⁸ A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal. ¹ Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc. ² I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu. ³ Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti. ⁴ A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil. ⁵ I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti. ⁶ A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu. ⁷ Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek. ⁸ I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.

Židům 7:18-25

¹⁸ Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné. ¹⁹ Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu. ²⁰ A to tím lepší, že ne bez přísahy. ²¹ Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. ²² Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš. ²³ A také onino mnozí bývali kněží, protože smrt bránila jim vždycky trvati; ²⁴ Ale tento poněvadž zůstává na věky, věčné má kněžství. ²⁵ A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.