Lukáš 17:26-37

²⁶ A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. ²⁷ Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky. ²⁸ A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli. ²⁹ Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky. ³⁰ Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví. ³¹ V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase. ³² Pomněte na Lotovu ženu. ³³ Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej. ³⁴ Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. ³⁵ Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna. ³⁶ Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. ³⁷ I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

Jakubův 3:1-10

¹ Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali. ² V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo. ³ An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme. ⁴ An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje. ⁵ Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí! ⁶ A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. ⁷ Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí; ⁸ Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného. ⁹ Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným. ¹⁰ Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.