Lukáš 23:2-34

² A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem. ³ Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. ⁴ I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku. ⁵ Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem. ⁶ Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský. ⁷ A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni. ⁸ Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří. ⁹ I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal. ¹⁰ Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce. ¹¹ A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi. ¹² I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek. ¹³ Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid, ¹⁴ Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete. ¹⁵ Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu. ¹⁶ Protož potresce ho, propustím jej. ¹⁷ Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně. ¹⁸ Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše. ¹⁹ Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře. ²⁰ Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše. ²¹ A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj! ²² A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím. ²³ Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží. ²⁴ Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich. ²⁵ I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich. ²⁶ A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem. ²⁷ I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho. ²⁸ A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi. ²⁹ Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily. ³⁰ Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás! ³¹ Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém? ³² Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. ³³ A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. ³⁴ Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.

Lukáš 23:44-56

⁴⁴ A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. ⁴⁵ I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly. ⁴⁶ A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. ⁴⁷ A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl. ⁴⁸ A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se. ⁴⁹ Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to. ⁵⁰ A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý, ⁵¹ Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího, ⁵² Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo, ⁵³ A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován. ⁵⁴ A byl den připravování, a sobota se začínala. ⁵⁵ Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho. ⁵⁶ Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.

Judův 1:11-25

¹¹ Běda jim, nebo cestou Kainovou odešli, a poblouzením Balámovy mzdy po lakomství se vylili, a odporováním Kóre zahynuli. ¹² Tiť jsou na hodech vašich poskvrny, když s vámi hodují bezstoudně, sami se pasouce; jsouce jako oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví a vykořenění, ¹³ Vzteklé vody mořské, vymítajíce jako pěny svou mrzkost, hvězdy bludné, jimžto mrákota tmy zachována jest na věčnost. ¹⁴ Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama Enoch, řka: Aj, Pán s svatými tisíci svými béře se, ¹⁵ Aby učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní. ¹⁶ Tiť jsou reptáci žalobní, podle žádostí svých chodíce, jejichž ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám některým pro svůj užitek. ¹⁷ Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova předpověděná od apoštolů Pána našeho Jezukrista. ¹⁸ Nebo jsou pověděli vám, že v posledním času budou posměvači, podle svých bezbožných žádostí chodící. ¹⁹ Toť jsou ti, kteříž se sami odtrhují, lidé hovadní, Ducha Kristova nemající. ²⁰ Ale vy, nejmilejší, vzdělávajíce se na té nejsvětější víře vaší, v Duchu svatém modléce se, ²¹ Ostříhejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k věčnému životu. ²² A nad některými zajisté lítost mějte, rozeznání v tom majíce. ²³ Jiné pak strašením k spasení přivozujte, jako z ohně je vychvacujíce, v nenávisti majíce i tu skrze tělo poskvrněnou sukni. ²⁴ Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez úrazu a postaviti před obličejem slávy své bez úhony s veselím, ²⁵ Samému moudrému Bohu, Spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císařství i moc, i nyní i po všecky věky. Amen.