Izaiáš 2:3-11

³ A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. ⁴ Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji. ⁵ Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově. ⁶ Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují. ⁷ K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není. ⁸ Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich. ⁹ Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim. ¹⁰ Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho. ¹¹ Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.

Genesis 1:24-2:3

²⁴ Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. ²⁵ I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré. ²⁶ Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. ²⁷ I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je. ²⁸ A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. ²⁹ Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm. ³⁰ Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak. ³¹ A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý. ¹ A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich. ² A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal. ³ I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.

Přísloví 2:1-22

¹ Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe; ² Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti; ³ Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li; ⁴ Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí: ⁵ Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš; ⁶ Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost. ⁷ Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti, ⁸ Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá. ⁹ Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré, ¹⁰ Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí. ¹¹ Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě, ¹² Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené, ¹³ Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých, ¹⁴ Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších, ¹⁵ Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých; ¹⁶ Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí, ¹⁷ Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná; ¹⁸ K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její; ¹⁹ Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života; ²⁰ Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal. ²¹ Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní; ²² Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.