Izaiáš 25:1-9

¹ Hospodine, ty jsi Bůh můj, vyvyšovati tě budu, a oslavovati budu jméno tvé; nebo jsi učinil předivné věci. Rady tvé zdávna uložené jsou věrná pravda. ² Nebo jsi obrátil město v hromadu, město hrazené v zříceninu, paláce cizozemců, aby nebyli městem, a na věky aby nebyli zase staveni. ³ Protož ctíti tě budou lid silný, města národů hrozných báti se tebe budou. ⁴ Nebo jsi byl hradem chudému, hradem nuznému v úzkosti jeho, útočištěm před povodní, zastíněním před horkem; (nebo vzteklost ukrutníků podvrátila by zed). ⁵ Hlučení cizozemců jsi přetrhl jako horkost v sucho, horkost stínem oblaku; zhouba ukrutných přetržena. ⁶ I učiní Hospodin zástupů všechněm národům na hoře této hody z věcí tučných, hody z vína vystálého, z věcí tučných, mozk v sobě majících, z vína vystálého a učištěného. ⁷ A zkazí na hoře této zastření, kteréž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jímž přikryti jsou všickni národové. ⁸ Sehltí i smrt u vítězství, a setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři, a pohanění lidu svého odejme ze vší země; (nebo Hospodin mluvil). ⁹ Pročež řekne v ten den: Aj, Bůh náš tento jest, očekávaliť jsme na něj, a vysvobodil nás. Onť jest Hospodin, jehož jsme očekávali; plésati a veseliti se budeme v spasení jeho.

Genesis 9:8-17

⁸ I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka: ⁹ Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás, ¹⁰ A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského. ¹¹ Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země. ¹² I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky. ¹³ Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí. ¹⁴ A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku, ¹⁵ Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo. ¹⁶ Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi. ¹⁷ I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi.

Přísloví 12:8-22

⁸ Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání. ⁹ Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba. ¹⁰ Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest. ¹¹ Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest. ¹² Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji. ¹³ Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení. ¹⁴ Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh. ¹⁵ Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest. ¹⁶ Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá. ¹⁷ Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest. ¹⁸ Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství. ¹⁹ Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý. ²⁰ V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí. ²¹ Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým. ²² Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.