Matouš 21:12-14

¹² I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel, ¹³ A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou. ¹⁴ I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.

Matouš 21:17-20

¹⁷ A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal. ¹⁸ Ráno pak navracuje se do města, zlačněl. ¹⁹ A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. ²⁰ A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!

1. Korintským 14:26-40

²⁶ Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání. ²⁷ Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. ²⁸ Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu. ²⁹ Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují. ³⁰ Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč. ³¹ Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali. ³² Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou. ³³ Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím. ³⁴ Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví. ³⁵ Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění. ³⁶ Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo? ³⁷ Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně. ³⁸ Pakli kdo neví, nevěz. ³⁹ A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte. ⁴⁰ Všecko slušně a podle řádu ať se děje.