Matouš 23:1-12

¹ Tedy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým, ² Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové. ³ Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podle skutků jejich nečiňte; neboť praví, a nečiní. ⁴ Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti. ⁵ A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých, ⁶ A milují přední místa na večeřích, a první stolice v školách, ⁷ A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři. ⁸ Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, totiž Kristus, vy pak všickni bratří jste. ⁹ A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích. ¹⁰ Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus. ¹¹ Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším. ¹² Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.

1. Korintským 4:1-5

¹ Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích. ² Dále pak vyhledává se při šafářích toho, aby každý z nich věrný nalezen byl. ³ Mně pak to za nejmenší věc jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím. ⁴ Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest. ⁵ Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.