Matouš 22:1-14

¹ I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka: ² Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému. ³ I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti. ⁴ Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu. ⁵ Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém. ⁶ Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali. ⁷ A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil. ⁸ Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni. ⁹ Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu. ¹⁰ I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky. ¹¹ Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním. ¹² I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl. ¹³ Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. ¹⁴ Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

2. Korintským 1:21-2:4

²¹ Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž pomazal nás, Bůh jest. ²² Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše. ²³ Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu. ²⁴ Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte. ¹ Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel. ² Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen? ³ A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost. ⁴ Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám.