Izaiáš 5:7-16

⁷ Vinice zajisté Hospodina zástupů dům Izraelský jest, a muži Judští révové milí jemu. Očekával pak soudu, a aj, nátisk; spravedlnosti, a aj, křik. ⁸ Běda vám, kteříž připojujete dům k domu, a pole s polem spojujete, tak že místa jiným není, jako byste sami rozsazeni byli k přebývání u prostřed země. ⁹ V uši mé řekl Hospodin zástupů: Jistě žeť domové mnozí zpustnou, velicí a krásní bez obyvatele budou. ¹⁰ Nadto deset dílců viničných vydá láhvici jednu, a semena chomer vydá efi. ¹¹ Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při tom do večera, až je víno i rozpaluje. ¹² A harfa, loutna a buben, a píšťalka,a víno bývá na hodech jejich; na skutky pak Hospodinovy nehledí, a díla rukou jeho nespatřují. ¹³ Protož v zajetí půjde lid můj, nebo jest bez umění; a slavní jeho budou hladovití, a množství jeho žízní usvadne. ¹⁴ Pročež rozšířilo i peklo hrdlo své, a rozedřelo nad míru ústa svá, i sstoupí do něho slavní její a množství její, i hluk její, i ti, kteříž se veselí v ní. ¹⁵ A tak sehnut bude člověk, a ponížen muž, a oči pyšných sníženy budou, ¹⁶ Hospodin pak zástupů vyvýšen bude v soudu, a Bůh silný a svatý ukáže se svatý v spravedlnosti.

Genesis 4:8-15

⁸ I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej. ⁹ I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého? ¹⁰ I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země. ¹¹ Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé. ¹² Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi. ¹³ I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla. ¹⁴ Aj, vyháníš mne dnes z země této, a před tváří tvou skrývati se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdo mne koli nalezne, zabije mne. ¹⁵ I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení naKaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl.

Přísloví 5:1-15

¹ Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého, ² Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění. ³ Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její. ⁴ Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý. ⁵ Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. ⁶ Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš. ⁷ Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých. ⁸ Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího, ⁹ Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému, ¹⁰ Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím. ¹¹ I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou, ¹² A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé, ¹³ A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého! ¹⁴ O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu. ¹⁵ Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.