Izaiáš 8:13-9:7

¹³ Hospodina zástupů samého posvěcujte; on budiž bázeň vaše i strach váš. ¹⁴ A budeť vám i svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou i obyvatelům Jeruzalémským. ¹⁵ I urazí se o to mnozí, a padnou, a potříni budou, aneb zapletouce se, popadeni budou. ¹⁶ Zavaž osvědčení, zapečeť zákon mezi učedlníky mými. ¹⁷ Pročež očekávati budu na Hospodina, kterýž skryl tvář svou od domu Jákobova; na něj, pravím, čekati budu. ¹⁸ Aj, já a dítky, kteréž mi dal Hospodin, na znamení a zázraky v Izraeli od Hospodina zástupů, kterýž přebývá na hoře Sion. ¹⁹ Jestliže by vám pak řekli: Dotazujte se na hadačích a věšťcích, kteříž šepcí a šveholí, rcete: Nemá-liž se lid na Bohu svém dotazovati? K mrtvým-liž místo živých má se utíkati? ²⁰ K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře, ²¹ Až by každý toulati se musil, zbědovaný jsa a hladovitý. I stane se, že se bude, hladovitý jsa, sám v sobě zlobiti, a zlořečiti králi svému a Bohu svému, buď že zhůru pohledí, ²² Buď že na zemi popatří, a aj, všudy ssoužení a tma, mrákota, bída i nátisk v temnostech. ¹ A však ne tak obklíčí mrákota té země, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv nepřítel dotkl země Zabulon a země Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou. ² Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se. ³ Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti, ⁴ Když jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl násilníka jeho polámeš, jako za dnů Madianských, ⁵ Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno. ⁶ Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje. ⁷ K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

Genesis 6:9-22

⁹ Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé. ¹⁰ (Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.) ¹¹ Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí. ¹² Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi. ¹³ Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí. ¹⁴ Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím. ¹⁵ A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho. ¹⁶ Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm. ¹⁷ Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře. ¹⁸ S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou. ¹⁹ A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou. ²⁰ Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali. ²¹ Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu. ²² I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.

Přísloví 8:1-21

¹ Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého? ² Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí, ³ U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci: ⁴ Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským. ⁵ Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem. ⁶ Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu. ⁷ Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost. ⁸ Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného. ⁹ Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění. ¹⁰ Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější. ¹¹ Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou. ¹² Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám. ¹³ Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím. ¹⁴ Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla. ¹⁵ Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé. ¹⁶ Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští. ¹⁷ Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne. ¹⁸ Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost. ¹⁹ Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné. ²⁰ Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu, ²¹ Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.