Nepostní den
Čtení Evangelia
Jan 5:1-15
¹ Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma. ² Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje. ³ Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody. ⁴ Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl. ⁵ I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl. ⁶ Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti? ⁷ Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje. ⁸ Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď. ⁹ A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den. ¹⁰ Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi. ¹¹ Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď. ¹² I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď? ¹³ Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě. ¹⁴ Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo. ¹⁵ Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
Čtení Apoštola
Skutky 9:32-42
³² Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě. ³³ I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený. ³⁴ I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal. ³⁵ I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu. ³⁶ Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila. ³⁷ I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní. ³⁸ A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim. ³⁹ Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas. ⁴⁰ I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se. ⁴¹ A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou. ⁴² I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.